Nová kniha na trhu!

Představuji novou, zcela netradiční knihu o motocyklech v Československu. Taková publikace s pěti sty, doposud většinou nikdy nepublikovanými archivními fotografiemi, ukazuje postupný vývoj motocyklového parku na Československých silnicích od roku 1938 do dnešních dnů. Na své si přijde opravdu každý. Snímky z Vašich dvorků, výletů a garáží jsou doplněny továrními snímky, dokumenty, letáky a dobovými reklamami. Rozsáhlý výběr toho co jezdilo po našich silnicích.
- formát A4, tvrdé desky, křídový matný papír pro kvalitní tisk
- 504 stran
- více jak 500 fotografií velkého formátu
- namátkou AJS, Ardie, BMW, Jawa, Jawa-ČZ, ČZ, Harley-Davidson,…..a mnoho a mnoho dalšího
- od řemenáčů po Hondu CB 750!Barevné fotografie motocyklů
Snímky z běžných dvorků, na kterých možná poznáte Vaše kamarády či předky
Detailní dobové fotky konstrukčních celků motocyklů
Snímky z tovární linky
Něco z archivu Policie ČR a SR,..a teké od VB! Včetně modelů Californian a Nanuk.
Staré letáky, prospekty a reklamy
A na mnoho dalšího!

KNIHA BUDE K ODBĚRU ZA DVA TÝDNY!!!!! TEDY PO 10. 10. 2023!!!!

Objednávku pošlete prosím na email: dolezalkanada@seznam.cz s předmětem "OBJEDNÁVKA KNIHA". Prosím o následující informace do emailu/zprávy který budete k objednávce odesílat – důvodem je identifikace platby s vaší objednávkou!:

· Vaše jméno a příjmení!

· Počet objednaných knih

· Číslo účtu, ze kterého bude provedena Vaše platba a variabilní symbol pod kterou byla uskutečněna.

Způsob dopravy:

Odesíláme klasicky poštou nebo zásilkovou za běžné poštovné. Osobní odběr je možný v obci Hrušky (Břeclav), Dobelice (Moravský Krumlov), kde je možno zaplatit na místě a v Praze (Uhříněves) – zde jen možné vyzvednutí u kolegy po zaplacení knihy předem - více emailem.

Cena je 1.399,-/ks + poštovné

Níže jsou náhledy testovacích archů z prvního tisku 25. 9. 2023

KAPITOLY:

Úvod strana 3-4

Něco málo o sběratelství fotografií 4-6

Něco o autorovi 6-7

Okupace do roku 1945 a osvobození ČSR 8-21 (Wehrmacht a Gestapo na Jawách?)

Poválečné období 22-51

Doba Péráků a Zetek! 52-178

- Kauza Manet 90 55-66

-Pardubičtí a ostatní krasojezdci a krasojezdkyně 67-75 (8 lidí na motocykly? Není problém)

-Příběh péráku "126-M-ZN" 98-115 (o jednom neznámém závodníku)

Zkur.ené kývačky…aneb motocykly Jawa-ČZ 179-310

-Barva netáhne!...aneb něco málo o lakování kývaček! 207-231 (fotografie dvoubarevných a zajímavě lakovaných kývaček)

-Velké kývačky v proměnách času… 232-278

-Strakonické "malé" kývačky, cesta od 351 ku 475… 279 – 310

Malé motocykly 311-329 (Pionýry, Babetta a další)

Tajemný terénní motocykl ÚVMV 50ccm (1969-1970) 330-336

Veteráni kdysi,… 337-344 (Záběry z dobových akcí)

Skútry 345-356 (Tatran, Prase..)

Doba čtverková,…. 357-391 (UŘ, Bizon a variace na 634)

Motocykly ze Strakonic 392-440 (ČZ 100x jinak)

Nedávná minulost a současnost 441-447

Na vojně a v jiných státních službách…. 448-493 (služební policejní a vojenské stroje)

Reklamy + bonus 494-504 (Kývačka Ariel, Ariel na dřevoplyn..)

Moje Obecná škola díl 1

Postupně budu přidávat zajímavé vyprávění jednoho pána. Zde první díl jeho pamětí. Opsáno tak jak to napsal on.

7. 4. 1955 ošetřovna

20. VII. 1934 v malé ale velmi průmyslové obci na pokraji Českomoravské vysočiny ve vesnici H..... byla to vesnice většinou židovská ne v pravém slova smyslu. Židé tam byly ve velké míře samí boháči kteří si tam založili svůj židovský Kostel, Školu a hřbitov, také zde měli dvoje faktorství s višiváním a jednu obuvnickou továrnu kterou vlastnila rodina Vernérova, potom zde byl ještě jeden podnik který byl ve vlastnictví jedné křesťanské rodiny jmeno neznám protože jsem velmi mladý ale přesto že jsem vedle té továrny bydlel a hlavní co bylo v té tovarně se vyráběli samé dobroty samá čokoláda a bonbony. A to nás tehdy ještě male kloučky velmi vábylo abychom alespoň se dívali některým rozbitým oknem jak se to kde točí a kde je jaká sladkost na sněděni. Ale moji radost s tovarny na bonbony netrvala dlouho, ještě jsem nezačal chodit do školy a už byla továrna zavřena on tehdejší majitel ji snad prodal neb zarazil výrobu to už nevím jak to bylo, jen vým, že v roce 1938 právě když nás zabralo Německo tak o dté doby stála stála výroba v továrně. Později asi o dva roky nastěhovali do továrny jako do skladů len v balicích asi o objemu q. Později v roce 1942 zase len vystěhovali a sním i stroje na vyrobu cukrovinek a začali montovat stroje na nítě. Mezitím ja jsem začal svou osudnou dráhu ve školských lavicích. Začal jsem chodit do školy v roce 1940 chodil jsem do vedlejší vesnice B....... do školy jsem to měl asi 2 km tak, že jsem musil vijít dříve z domů asi o ¼ hodiny než spolužáci bidlící pobliže školy. Ve škole jsem 1 rokem byl dost dobrý žáček, ja už se na to sice mnoho nepamatuji ale vysvědčeni o tom hovoří, ve druhé třídě jsem měl jak se říká smůlu, právě v dobách když se vybirali branbory jsem onemocněl na záškrt s kterým jsem byl tři tydny v Pardubicích v nemocnici a čtrnáct dnů doma, a za tu dobu jsem přišel o mnoho učeni které se probralo za mé nepřítomnosti. A od té doby mně matka i otec nutili do učeni ale čím vyc mně nutili tym jsme měl k učení větší odpor. A od té doby jako kdybi utnulo a na vysvědčeni byli samé velké čísla, končeje také někdy až čislem šest ale to číslo většinou bylo z jazyka Německého a stím se nechalo normalně projít do vyšší třídy. Takže jsem prošel obecnou školou bez opakováni. Ale zapoměl bych na jednu velkou vadu kterou naše i mnoho jinych škol mělo a to, že v ní od roku 1943 byly nastěhovany Němečtí vojáci tak, že se učilo pouze ve třech třídách, místo v pěti jako za normální situace. Tak se také někdy stalo ze jsme chodily do školy jen pro úkoly a to a asi na dvě hodiny a zase až za tři dny pro nové jináč se to nedalo dělat. Ja jsem vždy takový úkol doma mnoha slzama pokropil než jsem jej vypracoval, ne snad proto, že jsem stále byl v prachu jak se říká, a matka mě musila k učeni honit a bez vyprasku se to neobešlo. Píši právě matka protože otec byl totálně nasazen na práci v Plotíšti v H....... a jezdil jen jednou týdně domů a to vždy na neděli a to jsem se do školy nepřipravoval tak, že nevěděl jak to se mnou je, jen vždy na konci roku se to prozradilo na výročním vysvědčeni a to byl potom tanec sv. Víta. Když jsem chodil asi do čtvrté třídy tak mně také jednou vzal sebou do práce do Plotiště. A tam jsem byl asi dva dny otec tam měl postaven vedle truhlárny, přímo v závodě takový malý skládací domek ve kterém spal ještě s jednim dělnikem z nedaleké obce od mého rodíště. A právě ten den kdy jsme se měli vrátit domů, tak asi v jedenáct hodin ohlasili syreny letecký nálet, tak mě otec posadil na nosič svého kola a ujížděl se mnou po silnici na J....... a asi po 7 km jsem zastavili a zalehli do příkopa pod třešně a za ¼ hodiny jsem zahlédli několik svzů letadel lesklích jako ze stříbra kroužit nad Plotištěm, tam se asi třikrát otočili a odletěli směrem na P....... kde měli úkol rozbít Fantovu tovarnu na benzín.

Jawa 350 typ 573/00 Supersport

Jawa 350 Supersport - něco informací,...